Cílové skupiny představují osoby či organizace zapojené do procesu plánování, přípravy a realizace projektu; ovlivněné procesem realizace projektu; užívající konečné výstupy projektu nebo přímo či zprostředkovaně ovlivněné výstupy projektu.

Projev dopravního chování. Za hlavní motiv tohoto lidského chování se považuje subjektivně zlepšená dosažitelnost vzdálenějších nebo dříve všeobecně hůře dostupných míst lepší infrastrukturou. V důsledku tohoto “přiblížení” pak roste počet jízd i jejich délka1.

Proces posuzování vlivů záměrů na životní prostředí je založen na systematickém zkoumání a posuzování jejich možného působení na životní prostředí. Smyslem je zjistit, popsat a komplexně vyhodnotit předpokládané vlivy připravovaných záměrů na životní prostředí a veřejné zdraví ve všech rozhodujících souvislostech. Cílem procesu je zmírnění nepříznivých vlivů realizace na životní prostředí.

Hierarchická úroveň center – základní členění: Nadregionální úroveň – odpovídá v pojetí sociogeografické regionalizace1 makroregionálním střediskům (Praha, Brno). Regionální úroveň – odpovídá v pojetí sociogeografické regionalizace mezoregionálním střediskům 1. a 2. stupně (většina krajských měst). Mikroregionální úroveň – odpovídá v pojetí sociogeografické regionalizace mikroregionálním střediskům 1. a 2. stupně (bývalá okresní města a většina ORP).

Intervence představuje jakoukoliv akci/opatření, které je realizováno v konkrétním území s nějakým konkrétním cílem. Intervence může mít charakter jak investiční (výstavba komunikace, výstavba školy atp.), tak neinvestiční (propagace regionu, rekvalifikační kurzy pro nezaměstnané, nový zákon stanovující nějaké nové požadavky nebo pravidla apod.)

Komplexní přehled potenciálních dopadů, jež mohou v souvislosti s realizací investičních i neinvestičních projektů/záměrů v území vzniknout/nastat a v jaké intenzitě.

Hodnocení dopadů regulace zahrnuje soustavu analytických metod směřujících k systematickému hodnocení očekávaných dopadů navrhovaných politik a právních předpisů, kterými jsou implementovány.

Slouží k identifikaci řádu rozsahu dopadu, tedy jak rozsáhlé území může být dopadem intervence ovlivněno. Za tímto účelem bylo vymezeno pět řádovostních úrovní, které zhruba vychází z územně správních jednotek.

Proces posuzování vlivu střednědobých a dlouhodobých politických, hospodářských a dalších záměrů a přístupů na životní prostředí. Zahrnuje zjištění, popis a zhodnocení předpokládaných přímých a nepřímých vlivů provedení i neprovedení koncepce a jejích cílů, a to pro celé období jejího předpokládaného provádění. Cílem procesu je zmírnění nepříznivých vlivů záměrů na životní prostředí.

Studie proveditelnosti je dokument, který podává souhrnné informace a popisuje investiční (popř. neinvestiční) záměr s ohledem na všechny důležité faktory. Úkolem tohoto dokumentu je posoudit všechny možné alternativy a realizovatelnost daného projektu. Zároveň podává hodnotiteli veškeré podklady pro samotné investiční rozhodnutí. Studie proveditelnosti se využívá při přípravě a před realizací záměru v podnikatelském sektoru, ale stejně tak i ve veřejné sféře.

Teorie změny se zabývá mechanismem působení intervencí a jejich popisem. V užším smyslu ji lze chápat jako popis intervenční logiky či popis mechanismu působení intervence.

Hodnocení územních dopadů se používá zejména pro hodnocení unijních sektorových politik a jejich programů, tedy k hodnocení na nadregionální úrovni nebo pro převážně sektorově vybrané druhy intervencí nebo dopadů. Nejedná se o jedinou metodiku, ale různé přístupy, jimž je společný zájem o zjišťování, jaké budou dopady intervence (politiky, programu) v různých územích, jak se dopady v územích budou lišit.

Typologie území umožňuje vhodně postihnout typ území, kde daná intervence působí a tím lépe určit jaké dopady může intervence mít, resp. jaké procesy a aktéry může ovlivnit.

Územní dopad je v rámci metodiky chápán jako změna, kterou může intervence/projekt v území způsobit. Jedná se přitom o takovou změnu, která ovlivní chování či další rozvoj daného území, přičemž z popisu daného dopadu musí být jasné, jakým způsobem bude dané území ovlivněno. Typickým příkladem územního dopadu je změna nezaměstnanosti, ale třeba též změna ceny nemovitostí, změna dostupnosti území apod.

Výstupy veřejného sektoru. Jedná se o služby ve veřejném zájmu, které poskytuje nebo objednává a financuje či spolufinancuje složka veřejné správy, tedy stát nebo územně-samosprávný celek.

Konkrétní představa o plánovaném projektu definující cíle projektu, zdroje financování, způsoby realizace, časový harmonogram a předpokládané výstupy projektu apod.